V oblasti vinařství je Rumunsko významnou zemí s pozoruhodnou historií starou více než 6 tisíc let. V dnešní době patří Rumunsko mezi pět největších výrobců vína v Evropě spolu se Španělskem, Francií, Itálií a Portugalskem. Současně patří mezi deset největších výrobců vína na světě. Podnebí, které je kontinentální s výjimkou regionů u pobřeží Černého moře, kde panuje středomořské klima, je v Rumunsku velmi vhodné pro pěstování vinné révy stejně jako půdní podmínky. Jednotlivé vinařské oblasti jsou izolovaně rozesety po celém Rumunsku od Maramureše na severu až po Dunaj na jihu a od Banátu na západě až po Černé moře na východě. Zdejší vinařství produkují pozoruhodná, díky jejich územní izolovanosti velmi rozmanitá, vína proslulá vynikající kvalitou. Ačkoliv se zde tradičně úspěšně pěstují francouzské odrůdy jako Pinot noir, Cabernet Sauvignon, Merlot, Aligoté, Chardonnay, Pinot gris a Sauvignon blanc, Muscat Ottonel a jiné, zůstává Rumunsko věrné i místním odrůdám, z nichž některé jsou malými drahokamy vinařského umění. Jedná se např. o bílé odrůdy Fetească albă, Fetească regală, Grasă de Cotnari, Frâncușă, Busuioacă, Tămâioasă Românească a červené Fetească neagră a Babească neagră.
Zóna jižních Karpat je známá vinohrady v Munténii a Olténii (východní a západní části Valašska). Na úpatí hor leží vinohrady Dealu Mare, Ștefănești-Argeș a Drăgășani. Především Dealu Mare je velmi známé a vydobylo si respekt znalců vína. Vinná réva se zde pěstuje na silně železité půdě a vyrábí se z ní vynikající červená vína. Mezi nejznámější vinařství této oblasti patří např. Valea Călugărească, Tohani a Sahateni. Na mírně zvlněných kopcích vinařství Pietroasele se z místních odrůd vyrábějí znamenitá dezertní vína. Na terasách kolem řeky Argeș se produkují vynikající suchá lehká bílá vína. Velké vinohrady Drăgășani rodí lehké suché bílé víno a několik dezertních vín.
V krásné krajině Transylvánie se středověkými hrady a městy jsou známé vinařské oblasti Târnave, Alba, Aiud, Sebeș Apold a Lechința. Zde se vyrábí nádherná sladká vína, ale také několik suchých bílých vín, zejména ve vinohradech Târnave – vinařství Jidvei. Toto vinařství je proslulé také výrobou vyhlášených suchých šumivých vín tradiční metodou.
Z vinařské oblasti Banát pochází mnoho uznávaných vín, zajímavostí je odrůda Kadarka (Cadarcă), která je zřejmě původem z Albánie. Nejznámější vinařství této oblasti jsou Miniș a Recaș.
V zóně východních Karpat – rumunská Moldávie (severovýchodní část Rumunska, nezaměňovat s Moldavskem, které je samostatný stát) leží např. známé vinařské oblasti Cotnari, Iași, Huși, Panciu, Odobești a Nicorești. V této oblasti převažují vápenité a humusové půdy a teploty zde mohou v zimě klesat až na -30 °C. Leží zde jedno z nejznámějších rumunských vinařství Cotnari. V Cotnari se vyrábí široká paleta vín od suchých po sladká. Specialitou jsou dvě velká dezertní vína z místních odrůd. Jedno z odrůdy Grasă de Cotnari a druhé se zvláštním aromatem pražené kávy z odrůdy Tămâioasă Romanească.
Nejvzdálenějším vinařským regionem je Dobrudža, která leží mezi Dunajem a Černým mořem. Nejslavnější pěstitelskou oblastí je tu nepochybně Murfatlar s ideálními podmínkami pro pěstování vína. Středomořské klima umožňuje pěstování široké palety vín. Nejdůležitější je blízkost Černého moře, které poskytuje vinici stejné klimatické podmínky jako třeba v Bordeaux. Zvláštní specifické mikroklima – podzimní husté ranní mlhy společně s dlouhým slunečním zářením během zbytku dne umožňují vznik ušlechtilé plísně Botrytis cinerea. Z těchto hroznů se potom vyrábějí elegantní sladká dezertní nebo likérová vína obdobně jako ve slavné francouzské oblasti Sauternes. Především botrytidou napadené Chardonnay má světovou třídu. Toto víno má vysoký potenciál zrání, 20–30 let. V oblasti Dobrudža se vyrábějí suchá, polosuchá a sladká bílá vína velké třídy a rovněž výborná červená vína, zrající v barikových sudech.
V souladu s vyspělými vinařskými zeměmi používá Rumunsko apelace s označením DOC, což znamená zákonné označení původu. Tímto je zaručen původ hroznů z určitého území, je kontrolován výnos, doba zrání, použitá technologie a výsledná kvalita. V závislosti na stupni zralosti hroznů se označují CMD – sběr v plné zralosti, CT – pozdní sběr a CIB – výběr z cibéb. Podle cukernatosti se dělí: sec – suché, demisec – polosuché, demidulce – polosladké, dulce – sladké, licoros – likérové (alkoholizované nebo fortifikované).
Rumunsko je vinařskou zemí se značným potenciálem, kde se do vinic a vinařských technologií investují obrovské finanční prostředky, disponuje moderními vinařstvími a je třeba s ním počítat jako s významným producentem kvalitních vín na světovém trhu. Rumunská vína jsou oceňována na všech prestižních mezinárodních soutěžích.
Rumunská vína u nás představují skoro raritu, což je u evropské země, která je tak velkým výrobcem vína, docela zvláštní. Vždyť vína ze vzdálených zemí a kontinentů koupíme běžně. Rumunská vína jsou určitě zajímavá i tím, že některá jsou vyráběna i z odrůd, které se jinde nevyskytují a proto stojí určitě za pozornost i z hlediska vinařského vzdělání.
Autor: Bohumír Krampera